Poslední rozloučení s Kyselátkem

Víkend byl super, ale jak se to vezme... Fajn byl v tom smyslu, že se nás sešlo hodně, byla zábava, popíjelo se a celkově další fajn víkend se super lidma. Ale taky o víkendu byla smutná chvíle, kdy jsme jeli na hřbitov. Poslední rozloučení s naším kamarádem, který 3.4. tragicky zemřel... Proč se asi na fotce nikdo nesměje, že... Měli jsme spicha okolo čtvrt na 3 a jeli na hřbitůvek do Dobkovic. Fakt jsme mu to tam krásně nazdobili. Měl tam věnec plnej nášivek a placek, taky tričko Exploited, vlajku, má tam i šášu, hodinky a podepsanej telefon nás všech. Obdivuji dva lidi, kteří to z nás všech nesou rozhodně nejhůř... Bylo to fakt smutný a většina z nás se slzám neubránila. Tak alespoň, že na nás má památku. A my na něj. Mám doma návrh kérky pro něj a taky jeho rukavici, která se mi líbila, tak mi jí kdysi prostě dal. Je to moc smutný. Ty chvíle, ty akce, ty jeho hlody. Jindy mi to přišlo normální, když byl mezi náma, ale jakmile člověk odejde do nenávratna, všechno si najednou uvědomíte. R.I.P. Kyselo!

Na fotce: (stojí, vlevo): Tereza, Reddy, Bejby, já,

(stojí, vpravo): Anežka, Pája, Zděnda, Bívy, Lucka, 

(sedí, horní řada): Kubajz, Nikola, Vlaďka, švára, Janička, Štěpiho máma, Danča, Denis,

(sedí, dolní řada): Ria, Marťa, Kraken, Štěpi, Tvaroh, malej Štěpi, Sloukič, Šárka